Jak fotit ...
9. Jak fotografovat v kategorii ...
... aneb krajina, portrét, zátiší ...
Seriál se chýlí ke konci a tak se podíváme stručně na jednotlivé kategorie fotografií. Já osobně nerad škatulkuji, ale nějak se snímky třídit musí...
V následujících bodech se vyjadřovat z vlastních zkušeností a v základních bodech. Rád bych připomenul opravdu jen to, co považuji za důležité a nerad bych z jednoho článku vytvořil další seriál... Nebudeme se tu bavit o používání drahé profesionální techniky a pomůcek, ale pokud možno o tom, jak fotografovat levně, tedy s minimálními pořizovacími náklady.
Krajina
Krajinářská fotografie je velmi oblíbená. Většinou si každý představí např. les, ale nemusí se jednat pouze o celek, můžeme se zaměřit i na detaily. U krajinářské fotografie je přímo podmínkou používat pravidla třetin a dodržovat srovnaný horizont. Je dobré využívat různých světelných podmínek, kdy se ráz krajiny dokáže velmi proměnit. Nejlepší světlo je ráno a večer, kdy je světlo ještě měkké. U krajinářské fotografie se často pracuje s clonou, podle záměru na rozostření pozadí. Velmi často bývá požadavek na ostrou celou plochu snímku. Protože se nastavuje poměrně vysoké clonové číslo, čas může vycházet až v řádech sekund. Proto je neodmyslitelným kamarádem krajináře dobrý stativ. Pokud fotíme ze stativu, doporučuje se vypínat stabilizátor, i když já osobně jsem to snad nikdy neudělal...
Ideální počasí pro letní fotografování krajiny je slunečný den s modrou oblohou, na které je kupovitá oblačnost (pozor na modrý opar v dálce). Mraky se po obloze samozřejmě pohybují a tak se neustále mění jejich tvar a stíny, které vrhají. Pokud fotografujeme krajinu, ve které je např. plocha (pole, louky), není na místě spěch - počkáme si na tu správnou chvíli, kdy budou stíny v popředí. Fotografuje se také před i po bouřce, po dešti, v raním oparu, v každém ročním období ... Pozor je třeba dát na sníh, kdy je obvykle nutné kompenzovat EV do kladných hodnot. Používá se rozsah objektivu do cca 35 mm, velmi vhodné je použití polarizačních filtr.
Osobně se rád vracím na stejná místa v různém roční období a za různých světelných podmínek. Je velmi překvapující, jak se krajina na stejném místě dokáže proměnit....
Zátiší
Fotografie, spadající do kategorie zátiší, vzniklo od slova ticho. Má zobrazovat klid, harmonii, soulad věcí a barev, nutit k zamyšlení. Zátiší je velmi vhodným cvičením kompozice a osvětlení.
Moje pokusy o zátiší nepřináší dobré výsledky, zde je potřeba protuto kategorii cit a tak jen předám nasbírané poznatky. Zátiší se dělí na:
Zátiší aranžované - kolem hlavního předmětu se umisťují další předměty, které spolu nějak souvisí - tvarem, barvou nebo kompozicí.
Zátiší nalezené - princip je stejný, jde o jednotu, řád a klid. Rozdíl je pouze v tom, že jej nevytváříme sami, ale někde jej objevíme.
Portrét
Vytvořit dobrý klasický portrét je velmi těžké. Portrét by měl vyjadřovat charakter, zálibu, vlastnost, zkrátka jde o to vystihnout charakteristické rysy portrétované osoby. Dobrý potrét tedy není pouhé zobrazení podoby - měl by naznačit, něco o vnitřních vlastnostech portrétované osoby, a to klidně lichotivě nebo negativně (i když nám asi nepoděkuje).
Vytvořit dobrý portrét je úkol opravdu obtížný a obzvláště pro mne - málokdy se stane, že jsem s portrétem spokojený, i když se portrétované osobě líbí - proto se raději této kategorii vyhýbám... A proto nechci radit ani ostatním - snad jen tolik:
Na portrét se velmi osvědčuje pevná padesátka (f=50), klidně i bazarová (rozhodně bude lepší než zoomový objektiv) nebo teleobjektiv. Pracujeme s clonou, ostříme na oči a to také z výšky očí, vyhýbáme se podhledu. Vždy se vyplatí udělat celou serii fotografií a poté vybrat ty nejlepší. Osvětlení volíme měkké, ne na přímém slunci, ale v polostínu, kdy můžeme využít např. odraz světla od stěny. Pozor na vyvážení bílé, pleťovka chytne snadno nechtěný odstín.
Architektura
Nejčastějším tématem bývá městská architektura, kdy můžeme vytvářet celky (např. z nadhledu) nebo přejít až k zajímavým detailům. Rozsah ohnisek není omezen, použít lze širokoúhlý objektiv až po teleobjektiv. Při fotogafování architektury je poměrně důležitý směr dopadajícího světla. Dobré je počkat na boční světlo, kdy nejlépe vynikne struktura fasády a snímek dostává další rozměr. Využít tedy můžeme ranního a večerního světla.
Osobně mám nejraději hlavně ty budovy, které něco o sobě vypovídají, mají svůj příběh nebo jsou něčím zajímavé. Fotografovat lze také moderní architekturu, kde je často používáno sklo. Zde je možné hledat zajímavé úhly pohledu v jejich odrazech. Budovy bývají často vysoké a nebývá kam couvnout, takže pozor na svislice a horizont.
Reportážní snímky
Reportáž nebo dokumentární snímek vyžaduje pohotovost a přehled o situaci. Reportážní snímek by měl jasně informovat o proběhlé události, což není tak snadné, jak by se mohlo zdát. Reportážní snímek zachycuje děj, který už se nebude opakovat a pokud jej prošvihneme, je konec. Proto je důležitá předvídavost, schopnost okamžité reakce a postřeh. Situace na scéně se neustále vyvíjí, lidé se přesunují, otáčí hlavy, odvrací tvář, zkrátka je to něco jiného než postavit si skupinku lidí s výrokem - tady, pozor, vyletí ptáček... reportážní fotograf musí mít ještě třetí oko vzadu, protože v davu lidí či mezi auty, kde se pohybuje, může dojít snadno ke karambolu. Samozřejmostí je dokonalé zvládnutí techniky a bleskurychlá schopnost komponovat.
Drobné nedokonalosti se ale samozřejmě odpouští...
Sportovní fotografie
Fotografování sportu je podobné jako u reportáže. Myslím si o sobě (možná špatně), že mám postřeh a jsem dostatečně rychlý, vyzkoušel jsem si příležitostně několik sportovních fotografií a pochopil jsem, že v tomto případě by byla vhodnější specializace na určitý sport. Snad nejhorší situace pro mne byla při fotografování RC modelů. Tyto modely, ať už mají elektrický nebo benzinový motor, jsou "sakra" rychlé a především - velmi malé. Takže i u sportovní fotografie jde o postřeh a předvídavost a také o dobré místo. Používají se teleobjektivy, nastavuje se vyší ISO než je za stejných světelných podmínek obvyklé, není problém hodnota ISO800. A samozřejmě krátké časy, obvykle 1/1000 a kratší, ale záleží na konkrétních podmínkách. Doporučoval bych vytvořit až několik set snímků, a pak už se možná podaří nějaký slušný vybrat...
Fotografiování dětí
Způsob fotografování dětí je potřeba přizpůsobit jejich věku. V kojeneckém věku je třeba připravit se na trpělivost - velmi malé děti jsou nepředvídatelné, neustále mění výraz v tváři, zavírají oči apod. proto je potřeba vytvořit celou řadu snímků a z nich pak vybírat. Naopak větší děti si fotografování velmi dobře uvědomují. Bohužel většinou ustrnou a čekají s nepřirozeným výrazem. Dítěti je potřeba dát čas a počkat až se uvolní, fotografování však nesmí trvat příliš dlouho, snadno se stane, že se dítě začne nudit. Protože nejvhodnější portréty vznikají z výšky očí, je vhodné fotit v kleče nebo z podřepu.
Fotografování zvířat
Fotografování zvířat je problematické v tom, že zvířata, podobně jako malé děti, jsou neovladatelné. Zvládnout lze naše domácí mazlíčky, které si získáme pamlskem, ale co se týče fotografování zvířat ve volné přírodě, budeme potřebovat hodně času, trpělivosti, štěstí a velmi světelný teleobjektiv, zvláště v lese. I když se to možná nezdá, v lese vychází časy velmi dlouhé, proto pokud nemáme na drahý světelný teleobjektiv, půjdem raději do zoo. Zde se snažíme zejména o detaily zvířat - snímek vypadá mnohem lépe, pokud není poznat, kde byl pořízen, nebo pokud na něm dokonce není také mříž a svačící rodinka.
Makrofotografie
O pořizování makrofotografie už toho bylo popsáno tolik, že další rozepisování by bylo nošením dříví do lesa. Takže jen stručně hlavní zásady: ostříme ručně, nejlépe výběrem ostřicího bodu, samozřejmostí je práce ze clonou. Většinou je nutné použít stativ a někdy i odraznou desku. Neuděláme chybu, když si sebou do přírody vezmeme kousek nitě nebo provázku - makrofotografie je o fotografování zblízka a pokud nalezneme krásnou květinu, která se houpe ve větru, můžeme její stonek zafixovat se stativem. Pokud fotíme z ruky, zapneme stabilizátor.
V domácím prostředí mohou stačit dvě světla (nejlépe s teplotou barvy vyšší než 3000º K), kdy nesmí světelný zdroj svítit přímo, ale odrazem nebo být odstíněný. Pokud použijeme halogeny, pozor na vysokou teplotu povrchu světel - snadno může dojít k úrazu nebo dokonce k požáru! Nezapomeneme nastavit bílou, stačí na bílý papír. Pokud fotografujeme lesklé předměty, musíme použít polarizační filtr. Jako bílý podkladový materiál se osvědčil porcelán, nezapomeneme kontrolovat pozadí a okolí předmětu.
Ofocení dokumentů a fotografií nebo-li reprodukce
Před situací, kdy chceme ofotit nějaký dokument, starou fotografii nebo pohlednici, se dostal zřejmě leckdo z nás. Výsledek je ale snadno nepřesvědčivý a proto přináším několik tipů:
Obecné nastavení a podmínky - nastavujeme nejnižší možnou citlivost, vhodné je trochu přiclonit - ne nejnižší clonu. Samozřejmě zakážeme blesk a použijeme stativ. Předmět položíme na kolmou, tmavou (matnou) podložku, která nebude odrážet světlo do objektivu. Ideální je položit vedle předmětu tabulku neutrální šedé, ještě lépe stupnici šedé, ale v nouzi stačí kousek bílého papírku - v editoru jej pak označíme jako šedý (bílý) bod a nakonec odřízneme.
Pohlednice a malé formáty - vzhledem k malému formátu je stačí v nouzi stačí položit např. na okenní parapet, kam nedopadá přímé sluneční světlo, ale pozor na odlesky.
Větší formáty - zde je nutné, aby světlo dopadalo ze dvou stran, použít můžeme dvě světla jako u makra. Opět pozor na odlesky, světla nasměrujeme v ostrém úhlu k podložce. Tímto způsobem lze úspěšně ofotit i zasklené obrázky (pozor na nečistoty).
Srovnání perspektivy - pokud není podložka naprosto kolmo k objektivu, projeví se na reprodukci špatná perspektiva linií. Tuto vadu bude třeba v editoru odstranit.
Soudkovitost - zvláště u kompaktů se projevuje soudkovitost, ale i tu lze v editoru snadno před ořezem odstranit.
A to by mohlo jako malé shrnutí stačit. Kategorií a situací je mnohem víc, ale snažil jsem se opravdu popsat jen to podstatné, tedy situace, do kterých se dostáváme nejčastěji.
V následujícím dílu si řekneme něco o právních aspektech ve fotografii, tedy na co si musíme při fotografování dávat pozor v oblasti práva.
< Předchozí Obsah Následující >
