Fotografie a grafika - Vlastimil Modr

   ... aneb jak nasadit starý objektiv na novou zrcadlovku ...

Úvodem bych chtěl především říci, že tento postup nebude zřejmě nikdo opakovat, ale uvádím jej pro zajímavost. Chtěl bych zde popsat pár zkušeností a postřehů na téma jak získat levně makroobjektiv k zrcadlovce a zmínit svůj záměr, vynaložené úsilí a výsledek. Článek budiž ponaučením pro ty, kteří také chtějí na svoji zrcadlovku nasadit starý kinofilmový objektiv.

Levný světelný objektiv pro zrcadlovku

Na počátku byla touha po pevném, světelném skle, nejlépe pevné padesátce. Pokud se podíváme na ceny nových pevných objektivů, nejsou nedostupné. Ale mne lákala možnost použití starého světelného objektivu, kerý se používal na kinofilmové přístroje. Pevné světelné objektivy se dají koupit velmi levně a většinou mají závit M42, takže s redukcí není problém nasadit je na digitální zrcadlovku.

Jak vybírat levný světelný objektiv

Pokud bych měl označit dobré objektivy, já osobně jsem hledal staré ruské objektivy Industar, Helios nebo Jupiter, nejlépe takové, které nemají označení azbukou (ty byly určeny na export). Samozřejmě nesmím vynechat velmi kvalitní Carl Zeiss nebo Zeis Jena, ty už bývají ale dražší. V nabídce jsou také poválečné hliníkové modely Biotary, Flektogony, Tessary apod. Každý objektiv se vyráběl v několika typech a někdy záleží i na výrobním čísle nebo jeho části, z kterého se pozná, odkud objektiv pochází. Veškeré informace se dají najít na internetu, v různých forech apod., slušná nabídka starých objektivů je pak např. na Aukru nebo na eBay.

Jak (ne)koupit levný světelný objektiv

Tam jsem hledal i já a na Aukru jsem nalezl pevný objektiv AUTO-CHINON MULTI COATED 50mm f 1.7, tedy pevnou padesátku se slušnou světelností. Tento objektiv jsem si vybral proto, že je povrch optiky opatřen vrstvou, která není u všech objektivů své doby běžná. Na internetu jsem nalezl i ukázkové fotky v plném rozlišení a prostě jsem musel žasnout.  Pokud by i tento nabízený kus kreslil tak ostře, není o čem přemýšlet! Před koupí starého objektivu je třeba také zkontrolovat stav optiky (poškrábání), zda má suché lamely clony bez oleje a bez plísně. Vše v pořádku a tak jsem přihodil. Objektiv byl na Aukru nafocený pouze zepředu a prodejce neměl tušení, co má za objektiv za typ uchycení. Předpokládal jsem závit M42 a risknul jsem to. Aukci jsem vyhrál (cca 300Kč) a objektiv za pár dní dorazil. A čekalo mne nemilé překvapení - uchycení viditeně nebyl závit, ale bajonet! No alespoň tohle mohl prodejce říci, ale nic...

Jak nasadit kinofilmový objektiv na zrcadlovku

Pokud má objektiv příslušný správný bajonet, je to legrace. Staší kinofilmové objektivy mívají také závit M42, zde stačí koupit redukci na svoji značku zrcadlovky, např. M42/Nikon a je také po problému. Já takové štěstí neměl, objektiv měl bajonet neznámé značky a já jej chtěl nasadit na tělo Nikon. Co s tím? Protože jsem byl nadšen ukázkovými snímky a bylo mi líto jej zase posílat do světa, rozhodl jsem se k radikálnímu řezu - rozměry bajonetu upravím na bajonet Nikon :-p.

Úprava bajonetu objektivu pro Nikon

Rozdíl v rozměrech uchycení nebyl příliš velký. Přeměřil jsem bajonet objektivu Sigma pro Nikon a zapsal veškeré jeho rozměry. Bajonet na kinofilmovém objektivu byl asi o milimetr větší, rozmístění výstupků velmi podobné a tak jsem se jej rozhodl, že zkusím bajonet opilovat. Vystřihl jsem tedy z kartonu ochranná kolečka, která zabrání poškození optiky, objektiv jsem zalepil izolepou tak, aby zůstal viditelný pouze bajonet a mohlo začít to nejhorší. Používal jsem frézku, uchycenou do vrtačky, kdy byla vrtačka na pevno a pohyboval jsem objektivem pro lepší cit v ruce. Materiál není tvrdý, takže v tom problém není, horší je dodržet tvar kruhu a dostat se také za výstupky - tam pomůže jedině pilníček. Po opatrném odfrézování vždy nastoupil jehlový pilníček, který povrch více uhladil. Tímto způsobem jsem se přibližoval ke kýženým rozměrům. Jako protikus jsem používal makrokroužek, na který jsem zkoušel objektiv nasazovat - až se to povedlo! Zbývalo jen frézkou prodloužit zahloubení, do kterého zapadává pojistka. Objektiv šel krásně nasadit a po pootočení zapadl i zajišťovací trn.

Proč kinofilmový objektiv (ne) jde nasadit na tělo zrcadlovky?

Zbývalo jen vyzkoušet objektiv na těle. Objetiv jsem pro jistotu nechal zabalený, velmi důkladně jej vysál a vyčistil pomocí sady na čištění optiky, aby se případná nečistota nedostala do těla. Poté jsem objektiv s napětím nasazoval na tělo - a nic! Ani v jedné poloze! A tady nastala zajímavá situace - na makrokroužek for Nikon jde objektiv nasadit lehce a na tělo Nikon ne. Jediné vysvětlení bylo, že makrokroužek nemá shodné rozměry bajonetu s tělem. Znovu jsem jej opiloval na menší průměr tak, že byl na makrokroužku před dotažením volný, ale na tělo stále nešel, přestože měření ukazovalo, že by měl. Problém musel být ve výstupcích. I když už byly kratší než originál, ještě jsem je z každé strany zkrátil. Výstupky bajonetu jsou tři a špatně se měří jejich rozmístění. A najednou cvak - objektiv prošel! A tady bych chtěl upozornit případné další domácí kutily - na bajonetu je třeba zkrátit (odštípnout) výstupek, ovládající clonu! Jinak můžete poškodit tělo zrcadlovky!

Problém s ostřením objektivu na nekonečno

Dříve než jsem se do úpravy uchycení objektivu pustil, pročítal jsem různá fora a diskuze o problematice ostření na nekonečno. Je mi jasné, že pokud objektiv není ve správné vzdálenosti od senzoru, ostřící vzdálenost objektivu bude problematická. Pokud se mezi objektiv a tělo vloží makrokroužek, ostřicí vzdálenost klesá (a také světelnost). Zajímalo mě, jak se bude objektiv chovat přímo na těle. Podle jedněch názorů prý majitelé Nikonů mohou zapomenout, podle druhých to půjde. Já jsem s tímto objektivem dopadl tak, že pokud je nasazen přímo na těle, mohu ostřit na vzdálenost max cca 2 metrů. Problém ostření na nekonečné by měl řešit vložený optický člen, ale kvalitní výrobek několikanásobně přesahuje cenu samotného objektivu a zatím nemám potřebu jej kupovat. Tento pevný objektiv jsem chtěl používat hlavně na makro, takže mne problém nějak netrápí. Zmíněný objektiv AUTO-CHINON MULTI COATED 50mm f 1.7 má krásný bokeh a nabízí výbornou možnost práce s hloubku ostrosti. I na plnou díru je ostrý jako žiletka....To jsem měl větší obavy z nutnosti plně manuálního ovládání zrcadlovky a z toho, jak ručně přesně zaostřit. Na snímku je vidět ostrost objektivu  - všimněte si zaostření na vlas před obličejem panenky.

Fotografování makro snímků s použitím makrokroužků

Nechtěl jsem přidávat k objektivu optiku, která by snížila kvalitu tohoto objektivu a proto jsem zvolil cestu makrokroužků. Kdo makrokroužky nezná - jedná se o kovové kroužky bez jakéhokoliv skla, které se vkládají mezi tělo a objektiv. Kroužků je v sadě víc a jejich postupným skládáním se objektiv oddálí od těla. Čím větší je vzdálenost objektivu od těla, tím větší jeho přiblížení, ale tím kratší je také ostřicí vzdálenost. Současně velmi razantně klesá světelnost, takže objektiv by měl být velmi světený a fotografovaný objekt bude potřeba dostatečně osvětlit.

Manuální ovládání a nastavení zrcadlovky Nikon

Větší obavy než z nemožnosti zaostřit na nekonečno jsem měl z nutnosti plně manuálního ovládání zrcadlovky a z toho, jak ručně přesně zaostřit. Je třeba si uvědomit, že staré kinofilmové objektivy neznají žádný autofokus, nekomunikují z tělem pomocí kontaktů a co hůř, tělo zrcadlovky nepozná, že je nějaký objektiv vůbec nasazený a nefunguje ani měření. Jen pro úplnost - mluvím o těle Nikon D90 - u ostaních modelů a výrobců něco fungovat může. Ještě doplním, že existují kroužky z čipem, které nějaké fixní hodnoty tělu "nakecají" a tělo zrcadlovky si myslí, že je nastaveno to a to, a dopočítává alespoň něco. Pokud mám tedy na těle Nikon D90 nasazený kinofilmový objektiv, musím přepnout do režimu M, tedy manual, a nastavit čas a na objektivu pomocí kroužku clonu. Myslel jsem, že to bude horší, ale nějaký odhad času mám, udělám zkušební snímek, upravím čas (resp. ISO), cvaknu, prohlédnu snímek a hlavně histogram, znovu upravím a je to. Alespoň takto zavzpomínám na focení na kinofilm, i když je pravda, že film má mnohem větší dynamický rozsah a dovolí větší úlet mimo správné hodnoty. Výhoda digitálů je ale přece v neomezeném množství snímků a od čeho je tam histogram... :-) Samozřejmě to není na nějaké akce, ale to se u makrofotografie ani nepředpokládá. A při testování jsem chytnul tímto způsobem i plachou mouchu :-)

Způsoby manuálního ostření

 Tak tohle byla moje druhá obava - jak ručně zaostřit, zvláště při nízkém clonovém čísle. Inu chce to trochu cviku. Zaměřit se při ostření v hledáčku na určitý bod, například poblíž konkrétního ostřicího bodu, aby oko necestovalo po ploše, a zkusit ostřit před a za. Někde uprostřed dráhy, kterou ostřicí kroužek vykonal, bude to správné místo. Někdy pro jistotu dělám tři snímky s mírně odlišným zaostřením. Na monitoru se pak ukáže, kde byla pravda.... Jako pomůcka, která se mi osvědčila, je použití funkce Live wiev (živý náhled). Při aktivovaném živém náhledu lze totiž pomocí tlačítka "+" na displeji přiblížit fotografovaný objekt a ostřit na jeho požadovanou část. To je velmi výhodné u makra při použití nízkého clonového čísla.

Fotografování s bleskem na manual

Při přepnutí na režim M nelze ve výchozím nastavení spustit blesk. Je potřeba zabrousit do menu: CUSTOM SETTING MENU dále do podmenu: e Bracketing/flash pak e2 Flash cntrl for built-in flash a přepnout na: Manual. Blesk se spouští vyskočením, klasicky stisknutím tlačítka po levé straně nahoře, vypne se zaklapnutím blesku.

To je asi tak vše, co mne v této chvíli napadá. Snad jsem alespoň někomu pomohl v rozhodování, zda si má pořídit starý kinofilmový objektiv, a co ho může čekat. Určitě jím nelze nahradit moderní objektivy, které jsou vybaveny ultrazvukovými motory, speciální povrchovou úpravou skel apod. Některé staré objektivy jsou ale natolik kvalitní, že by byla škoda je nechat zapadnout do prachu. Jedná se konstrukčně jednoduché objektivy, které mají malý počet skel s velkým průměrem a jsou tedy velice světelné. Také se se říká - čím méně skla v objektivu, tím lépe.

Objektiv jde lépe nasadit vzhůru nohama - bajonet by ještě potřeboval trochu doladit

Makrosnímek květu

Zde je patrná ostrost snímku na plně otevřenou clonu, ale objektivu trochu vadí protisvětlo (v pravém dolním rohu)

Použití starých kinofilmových objektivů je to alternativa za pár korun. Každopádně je důležité si uvědomit, co, kde a proč chceme vlastně fotit...